Na měsíc farmářem

13682414_10205657188943786_1441741828_o

Zdravím vás, moji milí čtenáři!

Psát jsem si přála už dávno, vlastně jsem měla v plánu tvořit pravidelné příspěvky s pořádnou dávkou fotografií a všemožných popisků, ale ne vždy vyjde všechno podle plánu, a jelikož na místě, na kterém jsem se nacházela, nebyla wifi k dispozici, psát se jednoduše nedalo. I když na druhou stranu, on ten oddych od toho internetu nebyl vůbec špatný. Najednou člověk přišel na to, kolik má času, když nesjíždí každou chvíli zeď Instagramu, haha.  Ráda bych, aby dnešní příspěvek byl takovým úvodním povídáním o mém pobytu ve Skotsku. Nerada bych vás odbyla jedním článkem.13898378_10205657189183792_1245632987_o

Do Skotska jsme se vydali začátkem července. Na tohle dobrodružství jsem se neskutečně těšila, na chvíli vypadnout ze zažitého stereotypu, prožít něco nového, cestovat, jednoduše představa prázdnin dle mého gusta.13931581_10205657189663804_755767304_o

Cestu tam jsme měli řešenou letecky, takže to byla poměrně rychlovka. Vyjížděli jsme brzy ráno, abychom v poledne byli přítomni na letišti v Bratislavě a za pár hodin nás již vítal Edinburgh. Poté nás čekala ještě cesta na farmu a dobrodružství začalo. Věnovala jsem tolik času různým tipům a doporučením jestli si sebou vzít kufr nebo krosnu. Vypadalo to asi tak, že jeden den jsem byla pevně rozhodnutá pro krosnu a následující den vyhrával zase kufr. No a asi tak, s kufrem doporučuji jezdit vážně maximálně na dovolenou, jestli nechcete přijít o všechna kolečka, která ten kufr vůbec má, což se přesně mě stalo. A když pro jistotu je vaše druhé zavazadlo také kufr, garantuji vám, že vás čeká velmi zábavná cesta. Teď se tomu směji, ale když si vzpomenu na tu chvíli, kdy jsem zoufale do náruče brala onen dvacetikilový kufr a udýchaně jsem s ním ušla sotva pár metrů, bylo mi spíše do toho breku. Další příjemné zjištění bylo, že na farmě, na kterou jsme dorazili, nebylo místo, i přesto, že si člověk vše zařídil již půl roku dopředu. Naštěstí i tahle situace měla řešení a my jsme byli nakonec posláni na jinou farmu, která byla vzdálená jen pár km. 13918473_10205657189423798_1240259722_o

Navečer jsme byli tedy konečně na místě. Následovalo ubytování a seznámení s celým kempem. První pocity byly asi takové- sebrat si saky paky a rychle nazpět. Ale věřte nebo ne, člověk si zvykne a pak se mu některé věci začnou dokonce i zamlouvat. Ubytováni jsme byli v poměrně pěkném karavanu, sice bez elektriky, ale i tak to bylo super. Stačilo ho jen trošku vygruntovat a mohlo se bydlet.13931509_10205657330507325_1159495771_o

Na společné sprchy si člověk také zvykl, stejně jako na skutečnost, že teče pouze jenom studená nebo teplá. Teplá, když máte štěstí a moc lidí se zrovna nesprchovalo a studená, když jste prostě to štěstí neměli. 13898602_10205657948482774_971537610_o

Společných kuchyněk bylo asi 5, vychytali jsme jednu docela pohodovou, i když pořádek v ní kolikrát opravdu nebyl.13898355_10205658093526400_1009939424_o

Něco k zasycení jsme si však vždy dokázali ukuchtit. Naši stravu většinou tvořily těstoviny, rýže, polévky z pytlíku nebo toasty. Větší luxus potom byly bramboráčky nebo palačinky, jelikož člověk byl většinou vyšťavený z práce natolik, že první na co myslel, bylo něco rychlého k snědku a potom následovně postel.13901804_10205657189103790_605993036_o (1)

Jednou za čas jsme si však dopřáli i nějakou tu větší dobrotu. Jakou radost nám na tvářích vykouzlil třeba tenhle burger!

13918531_10205657189143791_917074199_o

První den po příjezdu jsme měli ještě volno, takže jsme si mohli v poklidu vybalit a vydat se omrknout okolí. Nejbližší městečko bylo vzdálené pouze pár km, takže se do něj dalo dojít hezky pěšky. Na větší nákupy se jezdilo až do vzdálenějšího městečka. Já osobně měla radost i z takových maličkostí jako bylo velké balení Snickers v akci, joo a za odměnu, za odměnu jsem si jednou za čas koupila Bounty v podobě nápoje. Jaká škoda, že u nás nic takového neprodávají!

13918567_10205657189223793_1248603842_o

První den v práci se z nás stali jahodáři. Na maliny jsme se také později dostali a musím říct, že se mi sbíraly lépe, ale zvyklá jsem byla už více na jahody. A jak to celé vůbec probíhalo? Budíček jsem měla nastavený na šestou hodinu ranní, z  postele jsem se vyhrabala většinou až 6:20, takže jsem si v rychlosti nachystala toast do ruky, skočila si vyčistit zuby, rychle se obléct a 6:45 jsem stála na poli, neboť V 7:00 se začínalo. Musím říct, že tohle bude přesně jedna z věcí, která mi bude chybět, ta jednoduchost. Žádné malování, vlasy hodit do culíku, skočit do tepláků a mohlo se jít.13901698_10205657196943986_2042011213_o

Jahody se sbíraly do tzv. penetek a ty se po deseti vkládaly do beden. Třídily se podle barev a velikostí. Zbytek byl rubbish. Střídavě jsme chodily na dvě pole, pokud se skončilo dříve, chodili jsme pomáhat ještě malinářům  nebo šťopkovat. Veškeré ovoce po nasbírání se muselo odnést na tzv. check, kde bylo kontrolováno. Občas se stalo, že člověk musel jít znovu něco přetřídit, předělat, dosbírat, atd. Problém nastával hlavně ve chvíli, kdy začalo pršet a člověk musel tak ovoce bránit zuby, nehty. Ovoce totiž nemohlo namoknout. Pro mě byl asi největší problém přenos samotných bedýnek právě na check. Byla jsem ráda, že jsem unesla dvě plné bedny společně ještě s takovým kovovým trakařem, kterému se říkalo trolley.13932304_10205657196903985_1421059436_o

A co vám budu povídat, modřiny byly, stejně jako bolavá záda, oteklé nohy a další bolístky. Kolikrát jste si nestihli odskočit ani na záchod nebo si dát něco k snědku. Škoda jen, že letošní sezóna byla opravdu slabá, takže ovoce na sběr moc nebylo, což byl taky hlavní důvod, proč jsme se svůj pobyt na farmě rozhodli zkrátit. Celkově však na tuhle zkušenost budu vzpomínat určitě v dobrém. I když byly samozřejmě dny, kdy člověk měl chuť se vším praštit, ale za všechny ty zážitky to rozhodně stálo. Stejně jako za všechny ty bolístky.13902054_10205657189303795_1045673704_o

Kromě výdělku, si však cením také toho, že mě tahle zkušenost obohatila i po dalších směrech. Především mě potěšilo utvrzení v tom, že se dokážu zapřít a něco vydržet, že si dokážu bez problému vyprat, uvařit a s úsměvem na rtech i s málem spokojeně živořit :-).13681978_10205657189063789_188517610_o

 Do dalšího článku bych ráda připravila třeba nějaké ty cestovatelské tipy. Co říkáte?

Lákala by vás také podobná letní brigáda? A jak trávíte letos prázdniny vy?

  Mějte se krásně, těším se na všechny vaše komentáře :-).

PS: Pokud chcete mít přehled o všech nových příspěvcích, stačí stránku sledovat na FB, kam vkládám veškerá upozornění!

ODKAZ ZDE

7 Comment

  1. Docela by mě takováhle zkušenost lákala :) Pro mě by byla asi velká zkouška to bydlení, sprchy a kuchyně 😀 Ale taky miluju ten pocit, když jsem u přítele doma na farmě a ráno se jen najím, vyčistím zuby a nahodím tepláky. Má to svoje kouzlo, i když někdy mi samozřejmě chybí kosmetika 😀

    1. Enne says: Odpovědět

      Jen do toho :-) a to by jsi zvládla. Kosmetika samozřejmě občas chyběla, ale zase ta tepláková pohoda- k nezaplacení :-D.

  2. Niki says: Odpovědět

    Jé a kde jsi byla ve Skotsku? Já jsem takhle trávila dvě léta na malinách. Byli jsme kousek od Dunde, ráda na to vzpomínám, i když to byla dřina. Za vydělané peníze jsme si procestovali Skotsko a ještě nám vždy zbylo na dovolenou u moře :)

    1. Enne says: Odpovědět

      Kousíček od Alythu :-), takže vlastně také i kousek od Dundee. A na jaké farmě jsi byla? Třeba jsme byly dokonce na stejné :-D. A i když jsem zatím chviličku doma, už teď se mi z jedné strany po Skotsku stýská, podle mě to byla vážně parádní zkušenost, něco se také vydělalo, tak i na tu dovolenou snad bude :-).

  3. Pekny clanok, pracovat by som takto urcite nemala problem a verim, ze je oslobodzujuce len tak vstat neriesit pol hodiny co na seba🙂 a ist, ale to ubytovanie to by som uz nechcela. Uz som si tolko uzila podobnych ubytovani na internate, ze viac uz nikdy😄. Inak my mame doma, kde aj travim leto obrovsku zahradu a rozne zvery takze som v podstate tiez na farme. Okrem toho som si toto leto stihla odbehnut na par dni natierat strechu🙂. Musim vsak povedat ze manualna praca, je casto krat uvolnujuca aj ked je clovek nacisto zniceny🙂

    1. Enne says: Odpovědět

      To máš naprostou pravdu :-), není nad to nechat hlavu alespoň na chvíli odpočívat a pustit se do něčeho hezky rukama!

  4. Musela to být veliká zkušenost a zároveň i skvělý zážitek :-) Také tě obdivuji, já bych to asi nevydržela, ale jak se říká – nikdy nevíš , dokud to nezkusíš 😀 Fotky musím pochválit – jsou úchvatné, moc se mi některé líbí :-)