Jak správně jíst selským rozumem?

Už jen samotný název článku je ve své podstatě podle mě děsným paradoxem. Jak se dá vlastně „nejíst“ selským rozumem? Odpověď je vlastně úplně jednoduchá- slepé následování všemožných trendů. Jeden čas se hlásá, že jsou špatné tuky, potom zase cukry a ve finále to jsou třeba bílkoviny. Dnešní dobu díky všemožným „insta“ technologiím pokládám z jedné strany za přínosnou, avšak z té druhé strany za velmi nebezpečnou. Však si to vezměte sami podle sebe. Kdo by neodolal třeba nejnovějšímu trendu ala cukrfree dieta. Věřím, že ona samotná myšlenka je ve své podstatě dobrá, ale jak to pochopí většina lidí? CUKR=ZLO, čím méně cukru (sacharidů) příjmu, tím líp nebo ideálně nepřijímat téměř žádný cukr. Ale upozorňuje tento trend na to, že náš organismus POTŘEBUJE 3 základní makroživiny? A mezi ně (ať to chceme nebo ne) patří právě i onen cukr, lépe řečeno sacharidy?  O to větší překvapení je pro vás možná to, že tvoří procentuálně větší množství než tuky a bílkoviny! Avšak pod pojmem sacharidy nehledejte pouze koblihu, čokoládu,apod. Se sacharidy to až tak jednoduché není. A to doslova. Máme jednoduché (tzv. cukry) a složené sacharidy, ale o tom podrobněji až někdy příště. Tímto jsem jen chtěla upozornit na fakt, že naše tělo bez sacharidů může dlouhodobě fungovat jen těžce. A tak si pro jistotu zopakujme i onen základní trojpoměr :-), který vypadá přesně takto:

Sacharidy: 55-60 %

Lipidy: do 30%

Bílkoviny: 10-15%

Když už jsme ale u tématu omezování sacharidů, tak si především hlídat ty jednoduché (tzv. cukry), které nalezneme např. v limonádách nebo cukrovinkách. Jelikož vypitím 1,5 l nevinně vypadající ochucené minerálky (nutné číst etikety!!) člověk přijme až 60 g cukru, čímž spořádá 2/3 denní potřeby. Když si uvědomíme, že přirozeným zdrojem cukru je ovoce a zelenina, tak bohatě stačí dodržet výživová doporučení, která hovoří o dostatečné konzumaci těchto potravin a máme denní potřebu zajištěnou. Tím chci ukázat na zbytečnost a nebezpečí konzumace sladkostí a ochucených nápojů, čímž snadno přesáhnete denní potřebu cukru a zaděláváte si na zdravotní komplikace (obezita, cukrovka, apod.).

IMG_5060

Asi se shodneme na tom, že základem jídelníčku i nadále zůstává kromě vyváženého poměru makroživin, také dostatek vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Avšak nemělo by to být pouze o tom počítat, co za celý den vlastně můžu a nemůžu jíst. Je to také o tom, si to jídlo umět užít, dát si to, na co má člověk chuť (opět v rámci možností a rozumného uvažování). To, že si dám hamburger, neznamená, že mám hned tzv. „cheat day“. Když je onen hamburger složen z kvalitních ingrediencí, nevidím v tom problém, si jej občas dopřát. Stejně tak si myslíte, že je zdravé chroustat každý den zeleninové hranolky? Pořád to jsou hranolky, tudíž pořád je tam to podobné tepelné opracování jako u těch klasických. Pak je tu pravidelnost. Většinou se setkávám s tím, že se dost lidí diví, že poměrně dost jím a jak to vlastně stíhám spalovat. Až ti bystřejší si pak všimnou, že porce, co konzumuji, nejsou zrovna enormní. Snažím si veškeré jídlo rozložit během dne. Stejně tak nezapomínat na svačinky, které hrají často klíčovou roli. Poslední radou je pak jedno jediné moudro. Každý jsme ORIGINÁL, tudíž každému vyhovuje něco jiného. A tak je to i  „bohužel“, „bohudík“ ve výživě :-) !

Mějte se, V.